METUJE-ORLICE-SVITAVA

26. dubna 2014 v 17:02 | pavelis@seznam.cz


Vyjeli jsme před polednem v sobotu 15.6.2013 velkým autem směr Adršpach. Letos jedeme na kole opět od severu k jihu, takže tam je to z Brna na sever. V oblíbené restauraci ve Svitavách pod náměstím jsme si dali oběd a pak už pokračovali až do letošního výchozího ubytování v Adršpachu v apartmánu u Kozárů. V domě u silnice bydlí majitelé a bývalá hospodářská část domu je přestavěna na ubytovací prostory. My jsme byli v 1. patře, kde je obytná místnost s kuchyňským koutem a po schodech v "podkroví" se nachází ložnice pro 5 osob. Vše zarámované trámy jako ve stodole, ale čisté, pěkně vybavené a vonící dřevem.
Přijeli jsme asi ve 4 hodiny, byl tedy do večeře ještě čas na malou procházku blízkým okolím. Vydali jsme se na nedaleký Křížový vrch, vylezli až na vrchol, odkud je krásný rozhled na Adršpašské skalní město i vesničku Adršpach.
Po takové procházce nám docela vyhládlo, snědli jsme tedy večeři, kterou jsme si jako vždy přivezli ssebou a pak už jen odpočívali a plánovali, kam půjdeme zítra.

Ráno v neděli 16.6. jsme se probudili do slunečného dne. Po snídani a sbalení potřebné výbavy (jídlo, pláštěnky) jsme se vydali na celodenní výšlap do Teplických skal a pak také na hledání pramene Metuje, to je totiž naše letošní první řeka.
V Adršpachu jsme nasedli na vláček - motoráček, který nás dovezl na zastávku Teplice nad Metují-skály, kde je vstup do Adršpašsko-teplického skalního města, a to části teplické. Mezi oběma částmi je sice turistická cesta přes Vlčí rokli, ale v současnosti zavřená pro špatný stav a možná také proto, aby se na jednu vstupenku nenavštěvovala obě skalní města. Podle místních obyvatel tam kontrolují vstupenky a hrozí pokuta, když přejdete z jednoho skalního města do druhého. Proto jsme se rozhodli projít jen Teplické skály od vstupu po modře značené trase až k vyhlídce zříceniny hradu Střmen, kterou jsme nemohli vynechat. Takže vzhůru po 135 schodech, pak ještě tři žebříky a jsme na malé skalní plošině s rozhledem na část Teplických skal. Z vyhlídky dolů zpět mezi skály a pokračujeme až na rozcestí u Skalní nevěsty, kde odbočujeme na Sibiř.Přestože svítí sluníčko, tady mezi vysokými skalami v úzkém prostoru je docela chladno a ve skrytých zákoutích navzdory červnu leží zbytky sněhu - skutečně ledová sluj. Procházíme jí tam a zpět, abychom se vrátili na rozcestí a jdeme do další části. Prolézáme Skalní chrám, něco jako jeskyně, ale s vysokým špičatým stropem připomínajícím chrámové klenuté stropy a pokračujeme po modré na zelenou turistickou cestu. Po ní jsme došli až na okraj skal, kde se to jmenuje Pod zvětralým vrchem. Poledne už dávno minulo, uvelebili jsme se tedy na sluníčku na louce a obědváme.
Dnes nás čeká ještě nalézt pramen Metuje. Posilněni na další cestu, odcházíme po cyklo 4036 kolem lesa přes Liščí sedlo a stále severním směrem. V místě, kde cyklo odbočuje trochu doprava na východ, se vydáváme přes louku mírně do kopečka, kde tušíme pramen Metuje. V malé proláklině u několika stromů nacházíme mokřad, ale podle mapy a GPS to není správné místo. Pokračujeme tedy dál, nikoli podél skal, ale podél ohrad s koňmi a kravami. Stoupáme opět mírně nahoru po louce, až jsme narazili na rybníček. Na západní straně z úžlabiny porostlé křovím do něj ústí jakási strouha, na druhé straně vytéká směrem do skal. Tak to by mohlo být ono - prameniště Metuje. Syn Tomáš se vydává hledat začátek toho přítoku, my ostatní raději sedíme na sluníčku a sledujeme malé rybky.
Je už čtvrt na pět, takže svižným krokem do Adršpachu, bez zastavení až do chalupy paní Kozárové.
Všichni se převlékáme, umýváme, Tomáš ještě svačí a pak už ho vypravujeme na cestu domů. Poslední zamávání za odjíždějícím a my tři zbývající, kteří zítra sednou na kola, se jdeme navečeřet do Adršpachu.
Neděle byla teplá a slunečná, na další dny je předpověď také příznivá.

V pondělí ráno 17.6. nás přivítalo sluníčko. Po snídani se balíme, ještě foto ubytování a rozloučení s paní Kozárovou. Odjíždíme už v 9 hod silnicí podél skal, jimiž protekla Metuje. V jejím korytě jsme z mostu zahlédli krásný rozsochatý pařez, který stál za fotku.
Řeka dále pokračuje paralelně se silnicí do Teplic nad Metují. Zde mají být dva zámky, ale jeden jsme nenašli a v druhém je domov důchodců. Alespoň je udržovaný a slouží dobrému účelu. Nasedáme a po cyklo 22 šlapeme přes Dědov až do České Metuje. Na silnici 201 u chalupy č.12 odbočujeme a obyčejnou polňačkou šlapeme do kopce směr cyklo 4036.
Nahoře z cesty mezi poli je krásný rozhled - odleva přes Adršpašské skály, naproti na Ostaš a dál na hřeben Broumovských stěn. Zastavujeme a kocháme se vyhlídkou. Také je nutno se napít a odložit trička, protože se značně otepluje. A jedeme dál - zatočíme doleva po zelené dolů do Maršova nad Metují.
Pokračujeme podél řeky přes pole i lesem, i trochu bláta se zde najde. Přejíždíme přes železniční trať a kousek dál ve stínu lesa se zastavujeme, abychom poobědvali. Na sluníčku začíná být pěkné teplo, ale u lesa s výhledem na splav je příjemně, tak jsme tady zůstali celou hodinu. Pak opět nasedat a odpočati jedeme dál přes Velké Petrovice, podél lesa a Metuje, přejíždíme koleje, zamáváme projíždějícímu vlaku a stále podél vody až do Hronova na náměstí. Vedro je čím dál větší, osvěžila nás zmrzlina, kterou jsme na lavičce vychutnali.
Poseděli jsme chvíli, pokochali se pohledem na Jiráskovo divadlo a vyrazili na zbytek cesty. Ještě kolečko přes náměstí kolem divadla a po cyklo 22 vedlejšími ulicemi přes Velké Poříčí a Běloves směřujeme k Náchodu. Trasa vede kolem Metuje, mimo silnice až do města, kde dnes nocujeme v Domově mládeže. I když jsme měli adresu, hledali jsme ubytovnu dosti dlouho. Nejdříve jsme kolem řeky projeli příliš daleko, tak jsme se vrátili zpět a přes most na druhou stranu. Postupně jsme udělali takové velké kolečko několika ulicemi se dvěmi menšími zajížďkami a po hodině hledání skončili na správné adrese v ulici Raisova u řeky.
Konečně tedy po 44 km a bloudění Náchodem jsme se ubytovali . Po malém odpočinku ještě procházka městem za účelem večeře, až na náměstí pod náchodským zámkem. Skončili jsme v hotelu U Beránka na svíčkové.

V úterý ráno 18.6. nás opět přivítalo sluníčko, vstávali jsme dostatečně brzy, takže jsme už před devátou hodinou byli sbaleni, najezeni a v 9.15hod. odjíždíme. Ještě zastávka ve škole, zaplatit za nocleh a opouštíme Náchod cyklotrasou 4034 podél Metuje.
Přes most se dostáváme do Starého města nad Metují s novou zástavbou, pěkné sídliště. A znovu na druhý břeh, šlapeme trochu do kopce a vyjíždíme podél řeky směr Nové Město nad Metují. To se nachází na kopci, takže nahoru až na náměstí. Klasické středověké čtvercové náměstí s podloubím, slunečními hodinami a v jednom rohu vchod do hradu. Kupujeme si oběd a odjíždíme z náměstí zpět dolů k řece.
Údolím řeky Metuje vyjíždíme po cyklo 4034 kolem vody, kde je po deštích z minulého týdne ještě místy bláto a louže. Tyto "překážky" zdoláváme pokud možno "suchou nohou", ale konstatujeme, že tuto trasu kolem vody musíme opustit, nemáme-li zapadnout do bláta. Odbočujeme na cestu přes louku a končíme u mlýnského náhonu s převody na kolech plnými trávy. Po očistě převodů přecházíme na druhou stranu po úzké lávce pro pěší a cestičkou kolem jakéhosi plotu se ocitáme u čističky odpadních vod. Sláva, máme vyhráno, příjezdová cesta jde přes osadu Osma do Černčic, které projíždíme a už jsme zpátky na cyklo 4034. Trochu jsme se zdrželi - poledne už dávno pryč, takže nasedat, plnou parou do Slavětína a kolem Staré řeky do Šestajovic. Naštěstí na návsi u zavřené hospody byl stůl s lavicí, kde bylo možné posedět a naobědvat se.
Posilnění a odpočati vydáváme se přes Starý Ples kolem rybníku stejného jména do Josefova u Jaroměře. Byli jsme zde již před rokem (cyklotur Labe-Chrudimka), ale soutok Labe s Metují jsme nenašli, i když jsme stáli na mostě 100 metrů od něj. Letos, lépe připraveni, jeli jsme na jistotu a přímo k soutoku ukrytému za hradbou stromů na břehu obou řek. Ještě nezbytné foto a opouštíme Metuji a Josefov po cyklo 4266 směrem na jih.
V Rasoškách zahýbáme doprava na Vlkov a dál až na most přes Labe u Smiřic. Zůstáváme na levém břehu a po cyklo 4283 směrujeme na Lochenici, ale hned za mostem přes Labe zahýbáme na cestu těsně kolem řeky. Překračujeme Labský náhon, míjíme okraj Předměřic n/L, zde nás cyklo vede opět na protější břeh a u Plácek znovu přes most. Po této straně řeky přijíždíme až na městský kruhový objezd Hradce Králové.
Odbočujeme přes most doleva, ale po asi 500 metrech zastavujeme, směr na východ nebude ten správný. Nastává čtvrthodina určování polohy a výsledkem je - zpět na křižovatku u mostu a přímo na jih podél řeky po cyklostezce 24. Jede se po nábřeží, promenádou, kterou lemují vzrostlé stromy, lavičky, pohodový průjezd městem. Míjíme Tyršův most, u Pražského mostu je cyklo odkloněna kolem náměstí a pak zpátky zase nábřežím až na most U soutoku.
V tom parku u soutoku Labe s Orlicí jsme byli minulý rok, letos se jen kocháme pohledem z mostu. Ještě foto a jedeme dál po městském okruhu až na velký kruháč, odbočujeme na Brněnskou směr Palachovy koleje VUT. Po malém asi půlhodinovém bloudění kolem bloku domů nalézáme kancelář kolejí University H.K. a jsme ubytováni. Kola vezeme výtahem a "uskladňujeme" je na pokoji v 6. poschodí s krásným výhledem. Konečně jsme dnes po 65,5 km doputovali do Hradce Králové.
Ubytovaní, umytí a trochu odpočatí se vydáváme na večeři. Jsme na okraji města, jdeme tedy směrem ke středu města. V nejbližším okolí žádná restaurace, jdeme stále dál, až po více než 1km objevujeme velké nákupní centrum. Tady snad bude nějaká možnost se najíst. Možnost byla, ale nic moc - jedna restaurace zavřena, pizu nechceme, KFC ani náhodou.... Ještěže byla otevřena samoobsluha Tesco, kde jsme zakoupili něco k snídani, něco k večeři a pití i na zítřejší den. Hladoví jsme se vydali na zpáteční cestu na koleje, snědli studenou večeři a brzy zalehli, abychom nabrali síly na další cykloputování.

Ve středu 19.6. v Hradci Králové opouštíme Labe a vydáváme se za krásného slunečného rána proti proudu řeky Orlice. Od kolejí odjíždíme severním směrem na známou křižovatku u Tesca, pak kousek podél městského okruhu a směřujeme na východ. Hradec Králové opouštíme po cyklo 222 směr Malšova Lhota ke Stříbrnému rybníku. Takto jsme opustili cyklotrasu, ale zato je cesta lepší - zpevněná. Projeli jsme lesem, Běleč nad Orlicí, kolem skanzenu Krňovice po žluté značce až na most přes Orlici. Chvilka odpočinku a frčíme dál po cyklo 4158 lesem až do Albrechtic. Blíží se poledne, kupujeme oběd a nasedat, před námi soutok Tiché a Divoké Orlice někde vlevo od trasy, takže jsme ho v klidu minuli.
A jedeme dál, od teď podél Tiché Orlice stále na jih po cyklo 4163. Sluníčko svítí, je stále větší teplo, ale dnešní trasa po rovinách se jede pohodově. Projeli jsme Žďár nad Orlicí, Borohrádek a stále cestou mezi železnicí a řekou lesními i polními cestičkami se blížíme k vesničce Korunka. U ní je rybník Velký Karlov, kde je plánován oběd. Z jedné strany rybníku les - tam jsme se pokoušeli zajet. Cesta zarostlá trávou, ani jsme se nedostali k rybníku, tak jsme to otočili zpět. Vesnička Korunka je u hráze, projíždíme kolem rybníku, ale nikde žádné místečko na posezení. Vzdáváme to, jedeme hledat lepší místo. Protože je dnes opravdu horko, nejlépe je ve stínu pod stromy, i když přímo u silnice. Ale tady "chcípl pes" - po celou dobu oběda ani živáčka, když nepočítáme zpěvné ptactvo a otravné vosy, které ucítily náš oběd.
Posilněni na další kilometry, nasedáme a odjíždíme přes Plchůvky, Chloumek do Chocně. Chvilku jsme postáli v Chocni na mostě a pokračovali podél řeky k druhému mostu, také zde jsme se chvíli kochali pohledem na řeku a městečko. Odjíždíme a ještě se zastavujeme za městečkem v parku u řeky. Jsou už tři hodiny, znovu nasedat "na kůň" a odjezd.
Širokým údolím, na jedné straně cesty les, na druhé řeka a železnice nás provází až do Brandýsa nad Orlicí. Malé zastavení na náměstí a opět dál. Na konci města odbočujeme k lesu, kde se nachází pomník J.A.Komenského a keřové bludiště pro děti, vše s výhledem na zámek. Ošetřila jsem odřeného člena výpravy, chvíli jsme poseděli a jedeme dál.
Stále kolem vody a železnice po cyklo 4054 (také značeno 4061), bez zastávek šlapeme až do Ústí nad Orlicí. Cesta je to pohodová, zpevněná, později u Ústí asfaltová, místy těsně kolem kolejí, které se několikrát podjíždějí. Vzhledem k tomu, že je to frekventovaná trať na Prahu, za dobu jízdy kolem trati nás míjelo několik vlaků. O půl páté jsme byli ještě několik kilometrů před Ústím nad Orlicí, kde máme spát ve Střední škole umělecko-průmyslové. Městem jsme projeli bez bloudění a docela rychle našli školu. Po 69,7 km konečně u cíle dnešní etapy. Kola nám uschovali u tělocvičny (s lezeckou stěnou ), která slouží i jako malířský ateliér, prostě umělci.. Ubytování - klasická buňka pro studenty s příslušenstvím na chodbě.
Po nezbytné "očistě" se vydáváme na večeři nikoli do města, ale opačným směrem, do sportovního areálu u řeky. Restauraci Sporthotel s možností posezení ve venkovní zahrádce pod slunečníkem jsme uvítali. Dnes nejen že bylo teplo celý den, ale i teď večer je ještě nejmíň 25 stupňů. Po dobré večeři zpět "do školy" a dobře se vyspat na zítřek.

Ve čtvrtek ráno 20.6. nás opět přivítalo sluníčko, bude další teplý den. Po snídani se balíme, ještě vyzvednout kola u tělocvičny a opouštíme školu. Zajíždíme na náměstí, trochu se porozhlédnout po městě, kde jsme ještě nikdy nebyli. Pěkné městečko, náměstí s mariánským sloupem a podloubím opouštíme směrem k řece. Přes hlavní silnici na Rychnov (směr Polsko) se dostáváme do sportovního areálu a končíme za tenisovými kurty ve křoví. To asi nebude ten správný směr. Vracíme se, objíždíme další stadion a ocitáme se u "včerejší" restaurace. Konečně jsme na okraji města, zahýbáme doleva a přes most podél Orlice. Cesta se však podezřele stáčí na západ a k jihu. Zastavujeme a pohled do mapy ukazuje, že se vracíme po proudu Orlice. Opět zpátky na druhý břeh a za mostem doleva a tentokrát již po cyklo 4048 proti toku řeky.
Nejprve na sever do Dolní Libchavy, kde se Orlice otáčí na východ. Krajinou se vine nejen řeka, ale také železnice a silnice. Je teprve 10 hodin, sluníčko svítí a hřeje až příliš, bude horko. Musíme ujet co největší část cesty do oběda. Na kraji obce Černovír odbočíme přes most zpět k železnici a té se budeme držet přes Lanšperk až do Hnátnice. U splavu, kde široko daleko nikdo není, ani žádná chata, jsme narazili na reklamu Parfémy Elis - asi pro zajíce a lišky. My pokračujeme stále údolím kolem Orlice přes Valdštejn, Červenou do Letohradu.
A dál podél trati a řeky předměstím Letohradu jsme přijeli k malé tvrzi Orlice. V rybníku, nejspíše zámeckém se líně "proháněli" velcí pěkně vykrmení kapři a jiné rybí speciality. Kapříkům jsme zamávali a jedeme dál. Cesta krásně plynula kolem vody, tak jsme minuli zkratku do Vermeřovic a přes 2 km jsme si zajeli. Šlapeme až do Jablonného nad Orlicí, kam jsme dorazili ve třičtvrtě na jednu hodinu. Nejvyšší čas koupit si něco k obědu. Lavičky na náměstí, ty přímo lákají k posezení a odpočinku. Místní samožka otvírá až v jednu, čekáme a kocháme se pohledem na penzion Srdíčko a do parčíku naproti na kamennou mísu. Z ní odkapává voda, tak jsme si mohli alespoň trošku opláchnout ruce.
Obědvat na náměstí nechceme, abychom přežili, koupili jsme kromě oběda ještě zmrzlinu k okamžité konzumaci. A pak znovu do sedla, z náměstí sjíždíme dolů zpět k nádraží a hledáme cestu kolem vody. Neúspěšně, tak odjíždíme z Jablonného po cyklo 4069 a přemýšlíme, kde se co nejdříve najíst. Nakonec nám posezení k obědu a odpočinek ve stínu poskytla autobusová zastávka u objektu Armády ČR u obce Stanovník. Je horko, ale musíme dál. Pokračujeme přes Těchonín do Celného a dál už po silnici 311 do Mladkova. Za náměstím zahýbáme na silnici 312 (cyklo 52 na Lichkov), která vede podél železnice, řeky Orlice a kousek od polských hranic. Před námi už jsou Králíky, dnešní nocleh.
Z Jablonného jsme jeli stále po silnicích, ale střídavě nahoru a dolů. V tom dnešním horku jsme z těch kopců a 55 km do Králíků docela unaveni. Ještě jsme se zastavili na náměstí pro nějakou zeleninu a snídani a stoupáme městem k našemu dnešnímu noclehu. Je to penzion V aleji na okraji Králíků pod Mariánským kopcem. Ubytování v podkroví, pěkné. Po chvíli odpočinku a nezbytném umytí po dnešním horkém dni se jdeme navečeřet. Zakotvili jsme v restauraci u Chorvata. I po večeři ve čtvrt na devět bylo stále teplo, tak jsme se ještě trošku před spaním prošli.
Ráno pátek 21.6. bylo zataženo, asi dnes už nebude takové horko jako včera. Snídáme na pokoji to, co jsme včera nakoupili, pak už jen balení a v 9hod. odjíždíme. Za posledním domem Králíků začíná křížová cesta na Horu matky Boží, dosti prudká, jdeme pěšky až nahoru. Dolů sestupuje skupina snad trampů, možná nocovali v ubytovně na kopci. Tam se nachází klášter redemptoristů Hedeč a naproti je Poutní dům, kde se lze ubytovat, asi celoročně a velmi skromně. V tuto dobu vše vypadá dost opuštěně. Navíc se sem přesouvají mraky, jsou sice řídké, neprší z nich, ale zdržovat se zde nemá smysl. Je nepříjemno, dělá se mlha, žádný rozhled, opouštíme toto nehostinné místo.
Cesta cyklo 4071 pokračuje mírně do kopce kolem rozhledny a podél ohrady označené nápisem "Nevstupovat! Ve stádě je býk! Nebezpečí úrazu!" Tak takové upozornění jsme ještě neviděli. Krávy i býk byly bůhvíkde, opouštíme cyklotrasu a jedeme dál lesem, mírně do kopce, k prameni Tiché Orlice. K němu se musí pěšinkou mezi smrčky až k boudce s hrníčkem, aby se znavení poutníci mohli napít pramenité čisté vody (obr). Také jsme ochutnali, dobrá, bez příchuti, asi jsou okolní lesy čisté. A vyčistilo se i nebe, vylezlo sluníčko a je docela teplo, bude opět hezký den.
Je už půl jedenácté, musíme pokračovat. Zde u pramene Orlice bylo nejvyšší místo letošního cykloputování kolem řek. Odtud už bude cesta "stále dolů", alespoň co se týče toku potoků, říček a řek. Opouštíme povodí Orlice, která plyne až do Labe a tedy do Severního moře. Další cesta nás povede směrem k jihu podél potoků a řek, které splývají ve větší a větší řeky a nakonec se vlévají do Černého moře. Vracíme se pěšinkou na lesní cestu a pokračujeme podle GPS mapy (s malými zádrhely - hledání správného směru) až ke kapli Svaté Trojice. Kousek odtud je pramen říčky Březné pojmenovaný Rudolf. U pramene je dokonce lavička, tak se chvilku kocháme, malé občerstvení také nezaškodí a pak už zpět ke kapli a hurá dolů. Je to dobře udržovaná lesácká cesta, svištíme dolů, ale ouha, zádrhel.
Právě teď se staví nový most přes Březnou a na druhý břeh se dá přejít jen po úzkém prknu, které tam mají dělníci. Byli ochotní a pomohli nám přetáhnout kola. Poděkovali jsme a uháněli s kopce dolů podél říčky přes Moravský Karlov do Bílé Vody. Tam jsme na sebe vzájemně počkali, abychom už společně jeli po silnici přes Březenský Dvůr do Březné a do Štítů. Poledne dávno pryč, opět nás dohnal hlad. Kupujeme oběd a hned na lavičce za kostelem hodujeme.
Ve Štítech opouštíme říčku Březnou a točíme se na západ přes kopec do Horních Heřmanic a podél Sázavského potoka do Dolních Heřmanic. To je po cyklo 4253 a dál po 4225 až do vesnice Koburk, kde se setkáváme s Moravskou Sázavou přitékající zprava. Odbočujeme doleva k jihu po cyklo 4222 a krásným zalesněným údolím po naučné stezce Moravské Sázavy klesáme až do Albrechtic. Bez zastávky pokračujeme až do Lanškrouna, kam přijíždíme v 18.05 hod. Celkem snadno nalézáme penzion Seven K-M, kde se po 52,5 km dnešního cykloputování ubytováváme.
Jenom se převlékáme a odcházíme na večeři. Jdeme kolem jedné restaurace - na pohled nic moc - tak dál - naproti Penny penzion Karolina. Prostředí pěkné, obsluha vlídná a bramborák s "nádivkou" byl také chutný. Po večeři ještě absolvujeme procházku po Lanškrounu, aby nám vytrávilo a také je třeba koupit něco k snídani a pití na cestu. Večer odpočinek a příprava na další zítřejší putování.

V sobotu 22.6. ráno je opět zataženo, ale docela teplo. Vyjíždíme už ve tři čtvrtě na devět a znovu se zastavujeme v Albertu koupit něco k obědu. Je totiž sobota a na vesnicích i menších městech zavírají před polednem. Tak si oběd raději povezeme už od rána.
Ve čtvrt na deset i s nákupem opouštíme Lanškroun a také Moravskou Sázavu. Po cyklo 4222 šlapeme asi 2km nahoru do kopce a pak trochu dolů do Lukové. Odtud proti proudu Lukavského potoka se obracíme západním směrem do Damníkova, kde si fotografujeme na komíně uhnízděnou čapí rodinku. Pokračujeme dál po cyklo 4062 směr Třebovice - rozcestí, pak doleva na cyklo 4045 přes trať a hned doprava k rybníku Hvězda. Tento rybník je pokládán za pramen řeky Třebovky.
Chvíli jsme postáli u výpusti a opět nasedat, jedeme dál - u železniční zastávky Semanín začínají lesy táhnoucí se až ke Svitavám. Kousek za kolejemi odbočujeme na cyklo 4033 a stále lesem se blížíme k hájovně Starý Valdek. Zde musíme přejít přes hlavní silniční tah od Litomyšle. Po chvilce čekání nic nejede a jsme na druhé straně, kde už nás čeká jen cesta lesem po modré turistické až k pramenům řeky Svitavy.
V blízkém okolí v lese je několik potůčků, z nichž jeden byl označen informační tabulí za pramen Svitavy. Za tabulí se mezi mladými smrčky vine pěšinka až ke studánce u velkého kamene. Pro velké množství komárů jsme jenom zdokumentovali pramen Svitavy a odjeli směrem ke Svitavám. Na konci lesa se před námi objevil Svitavský rybník Rosnička s písečnou pláží a lavičkami. Příhodné místo na oběd s poledním odpočinkem. Vylézá sluníčko, je i docela teplo, je opět pěkný den.
Svitava Rosničkou neprotéká, až druhým rybníkem nazvaným Svitavský. Obtéká Svitavy, pod nádražím se stáčí podél silnice, mizí v tunelu a pak už směřuje neustále na jih. My se však u rybníka stáčíme k hlavnímu tahu od Litomyšle, který směřuje přes náměstí T.G.Masaryka na městský obchvat. Odbočujeme na hlavní svitavské Náměstí Míru, kde jsem chodila do základní školy (ještě funguje). Náměstí s podloubím je krásně upravené, kašna také stojí, jenom požární zbrojnici zbourali a někam přestěhovali. Erbenova ulice je širší a staré (škaredé) domy dole na konci ulice zbourali a postavili nové moderní. Projeli jsme přes kruháč na Legionářskou ulici, kde jsme asi 10 let bydleli (dům ještě stojí) a po které vede cyklo 4022. Bočními ulicemi vyjíždíme ze Svitav přes Čtyřicet Lánů kolem řeky do Hradce nad Svitavou.
A už jedeme dál, nejdříve po cyklo 4201 - stále podél řeky. Pěkné údolí bez vesnic po cyklo 4203 nás přivádí až do Dlouhé a pak do Březové nad Svitavou. Kousek musíme po hlavní silnici na Brno. Jenom proto, že je sobota, není velký provoz, dá se to projet. Velice rádi odbočujeme přes železniční trať na Podlesí a do Brněnce.
Přehlédli jsme odbočení a zarazili jsme se až na přejezdu v Moravské Chrastové, když před námi byla hlavní silnice. Tak tudy určitě nechceme jet. Kousek jsme museli zpět na cyklo 104 do osady Půlpecen. A ještě podruhé se nám povedlo odbočit přes trať tam, kam jsme nechtěli. Vrátili jsme se a napotřetí to je ono, konečně jsme na správné cestě - neoznačené - směřující přes Rozhraní do Stvolové. Odtud už pokračuje označená cyklo 5162 do Skrchova. A znovu kufrujeme, mysleli jsme si, že projedeme dále po pravém břehu řeky. Takže jsme vyšlapali strmý kopec až k poslední chalupě a dál cesta nevede. Znovu tedy zpět a tentokrát už jsme museli po silnici až do Letovic. Hned na začátku města zahýbáme doleva mírně do kopce, kde tam říkají Havírna. A stejně se jmenuje penzion, ve kterém dnes budeme po 60,5 km spát.
V přízemí je restaurace, do města dost daleko, tak se tady i navečeříme a snídani máme v ceně. Zítra nás čeká dlouhá cesta až domů, dnešní večerní procházka se nekoná, do města je stejně daleko a musíme se pořádně vyspat.

Poslední den. Nedělní ráno 23.6. je lehce zamračené, ale teplé. Po snídani v devět hodin ještě pár fotek, pak nasedáme a už frčíme od Havírny dolů do Letovic. Naproti na kopci se tyčí Letovický zámek, který obtéká řeka Svitava. Z kruháče vyjíždíme doprava na Masarykovo náměstí a za mostem přes Svitavu odbočujeme doleva po cyklo 5142 k jihu. Kousek za náměstím opět doleva, ale po 100 metrech cesta končí, tak to jsme špatně. Vracíme se, cyklo pokračuje přes koleje, přes říčku Křetínku a pak správně doleva kolem posledních domků Letovic.
U železniční zastávky Letovice cesta vede přes koleje, podle kterých pak jedeme až do Zboňku. Přejíždíme přes svitavskou magistrálu na levý břeh Svitavy a dál do městečka Svitávka. Za městečkem najíždíme na boskovickou silnici, ze které hned za mostem odbočujeme doprava na Mladkov na cyklo 5201. Chvilku kufrujeme, než jsme si jisti, že jsme odbočili správně na Skalici nad Svitavou. Ještě před městečkem se otáčíme doleva na Lhotu Rapotinu po cyklo 5202. A stále podél řeky Svitavy frčíme až do Doubravice nad Svitavou. Zde máme odbočit k řece, ale tu správnou odbočku hledáme (úspěšně) pomocí GPS. Sjíždíme k řece a pokračujeme po cyklo 5202 do Rájce-Jestřebí.
Ulicí Blanenskou kolem rybníčků směřujeme do Ráječka a dál do Blanska. U koupaliště odbočujeme přes řeku podívat se jak vypadá. Do Blanska se jezdíme koupat na přehradu Pálava. Po zhlédnutí koupaliště určitě budeme zase jezdit na Pálavu, není nad přírodní prostředí se zelenou loukou. Je skoro poledne, i když je neděle, na hlavní blanenské ulici jsou otevřeny obchodní domy s potravinami. Zastavujeme a kupujeme v Bille poslední oběd našeho letošního cykloputování. Naproti obchodu je zajímavý dům, jakýsi pseudozámeček, kterého jsme si dříve nikdy nevšimli. Odjíždíme po Svitavské ulici a odbočujeme přes most na cyklo č.5 směr Lipůvka.
Pod zříceninou Nový hrad řeka Svitava přestává sledovat silnici a proplétá se lesním údolím až do Adamova. Blížíme se k Brnu, je neděle a na této cyklostezce je velký dopravní ruch. Z Adamova dál k Brnu - až do Bílovic - je cyklo vedeno po silnici a teplota vzduchu výrazně stoupla. Musíme se někde najíst, odbočujeme tedy kousek ze silnice po cestě k lesu a obědváme. Je to zároveň náš poslední větší odpočinek dnešního dne.
O půl druhé se zvedáme a za chvíli už jsme v Bílovicích nad Svitavou. V restauraci Sokolovna u pomníku S.K.Neumanna je živo, nejspíše sem zavítají nejen cyklisté, ale i pěší turisté z Brna, kteří se pak mohou pohodlně vrátit domů vlakem. Je už tři čtvrtě na dvě, jedeme dál.
Za čtvrt hodiny už jsme v Obřanech na konečné tramvaje, přejíždíme přes most a dál podél řeky Svitavy cyklostezkou. Musíme se dostat okrajem města až na cyklostezku ke Svratce. Z Obřan podél vody je stezka docela dobře značená. Z chvíli jsme u Cacovického mlýna, pokračujeme do Husovic, zde přes most na pravý břeh a dál až k Zábrdovickému kostelu. Dál podél vody po Černovickém nábřeží stále po cyklo 5 až na Mariánské náměstí v Komárově. Po Kšírové ulici se dostáváme na naši starou známou cyklostezku podél Svratky.
Původně jsme mysleli, že pojedeme po Svitavě až k soutoku, ale je to ještě nejméně tři kilometry tam a stejné tři kilometry zpátky do stejného místa. Tak snad jindy. Dnes už je tři čtvrtě na tři a domů ještě daleko.
A teď už stále naší známou cestou: Z Kšírové ulice podél vody, podjedeme Heršpickou, přejdeme na zelenou Reneskou a už jsme u Milosrdných bratří. Pokračujeme dál k mostu pro pěší, pak přes ulici Poříčí a malými uličkami projedeme na Hlinky. Kolem Výstaviště dojedeme až do Pisárek, u vodárny přes křižovatku směr Kohoutovice a zahneme doprava kolem Svratky proti vodě po cyklo 1 na Jundrov, Komín až do Bystrce. Ještě se stavujeme dole u mostu nakoupit u Lidla a odjíždíme ke kostelu a nahoru do kopce až domů.
Tak jsme po osmi dnech a dnešních 76 km doputovali v neděli 23.6. domů do Brna.



ROZPIS :
1. den - 16.6. Adršpašsko-teplické skalní město, část Teplické skály............................celkem
2. den - 17.6. Adršpach - Náchod..........................................................44,0 km
3. den - 18.6. Náchod - Hradec Králové................................................65,5 km.......109,5 km
4. den - 19.6. Hradec Králové - Ústí nad Orlicí.......................................69,7 km.......179,2 km
5. den - 20.6. Ústí nad Orlicí - Králíky....................................................55,0 km.......234,2 km
6. den - 21.6. Králíky - Lanškroun.........................................................52,5 km.......286,7 km
7. den - 22.6. Lanškroun - Letovice.......................................................60,5 km.......347,2 km
8. den - 23.6. Letovice - Brno...............................................................76,0 km.......423,2 km
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Cyklista Cyklista | Web | 24. srpna 2015 v 22:08 | Reagovat

Hezký výlet. Tiše závidím, já jsme se dostal na výlety z jednoho penzionu na všechny strany. Vždy si vyberu nějaký hezký kraj a odsud vyrážím poznávat okolí. Trochu mi chybí mapa, já ve svých popisech výletů je vždy přidávám.

2 following following | Web | 6. října 2016 v 2:39 | Reagovat

konsolidace pujcek cetelem ???

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama